|
|
Toxické produkty sinic se zaměřením na endotoxiny
Eršilová, Kateřina ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Semerád, Jaroslav (oponent)
Cyanotoxiny jsou toxické produkty sinic způsobující problémy (např. u lidí se mohou objevit nepřiznivé zdravotní účinky) hlavně při jejich přemnožení. Mezi tyto cyanotoxiny se řadí skupina endotoxinů, v níž jsou zahrnuty lipopolysacharidy. Na základě literární rešerše bylo zjištěno, že struktura těchto sloučenin se skládá ze tří chemických částí, z Lipidu A, centrálního oligosacharidu a O-Antigenu. Struktura pro všechny druhy sinic není stejná a vykazuje značné rozdíly. Co se týče toxicity lipopolysacharidů, tak ta se jeví vyšší u gramnegativních bakterií než u sinic. Práce v kapitole 4.1 o toxicitě uvádí, že microcystiny v toxicitě pro Daphnia nehrají zásadní roli a toxické budou jiné látky ze sinic a současně nevylučuje lipopolysacharidy. Naopak kapitola 6 uvádí, že lipopolysacharidy z Microcystis nejsou látky toxické pro Daphnia, a že za toxicitou budou ještě jiné látky. Práce se dále domnívá, že ve vodních květech spolupůsobí velké množství toxických látek, tedy ve vodních květech působí synergetické efekty, proto toxicita kultur kultivovaných v laboratořích je nižší ve srovnání s toxicitou přírodních sinicových květů. Vodní květy obsahují mnoho různých organismů, včetně gramnegativních bakterií, jejichž LPS patrně přispívají k vysoké pyrogenitě LPS izolovaných z vodních květů. Současně se...
|
|
|
Alelopatie vodních rostlin a její možné využití pro kontrolu vodního květu
Kolářová, Anna ; Jandová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučerová, Andrea (oponent)
Nadměrný nárůst fytoplanktonu a rozvoj vodního květu vedoucí k poškozování vodních ekosystémů dnes představuje stále častější problém. Jeho kontrolu umožňuje řada metod, z nichž se v poslední době hodně rozvíjí postupy využívající interakce živých organismů. Mezi ně se řadí i alelopatie vodních rostlin. Alelopatie je vztah mezi dvěma organismy, kdy jeden ovlivňuje druhý pomocí alelopaticky aktivních látek, které vylučuje do prostředí. Efekt těchto sekundárních metabolitů však závisí na řadě biotických a abiotických faktorů, což má důsledky i pro potenciál jejich využití ke kontrole vodního květu. Ač výsledky řady studií naznačují, že alelopatie dokáže ovlivnit společenstvo fytoplanktonu, její význam ve vodních ekosystémech stále není zcela jasný. Tato práce shrnuje poznatky o rozšíření alelopatie v rámci skupin vodních organismů, mechanismech působení alelochemikálií a vlivech klíčových faktorů na alelopatický efekt. Zároveň zhodnocuje možnosti využití alelopatie vodních rostlin ke kontrole vodního květu a uvádí přehled experimentálních metod, které lze ke studiu alelopatických interakcí využít.
|
|
|
Vliv odběrového místa na hygienicky významné ukazatele kvality vody v přírodních koupalištích
Zelinková, Myra ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Popovský, Jiří (oponent)
V této práci jsem se zabývala vlivem odběrového místa na indikátory jakosti vody v přírodních koupalištích (Hostivařská přehrada, rybník Šeberák a Vyžlovský rybník). Zjistila jsem, že odběrová místa u hygienicky významných druhů fytoplanktonu (sinic) mohou být z hlediska jakosti vody odlišná především v případě, kdy se v nádrži vyskytují sinice, které tvoří vodní květ. Povrchový vodní květ může být přesouván vlivem povětrnostních podmínek na závětrnou stranu nádrže (Microcystis sp.). Na vodní květ Aphanizomenon flos-aquae, který se vznáší ve vodním sloupci, může mít vliv vítr a vodní proud (který je zčásti také větrem ovlivněn). U dominující vláknité sinice Planktothrix agardhii, která vodní květ netvoří, je koncentrace chl-a i počtu buněk této sinice na jednotlivých odběrových místech vyrovnaný, i když koncentrace chlorofylu-a se pohybuje okolo 200 g.l-1 . Microcystis sp. a Scenedesmus sp. v eutrofních podmínkách spolu přežívají v kompetici. Jakost vody z hlediska mikrobiologického se také může lišit v rámci jednotlivých odběrových míst i ve vzdálenosti kratší než 100 m. Vliv na mikrobiální znečištění mohou mít koupající se lidé, vodní ptáci, hospodářská zvířata, pravděpodobně uvolňování mikroorganismů z písku, bahna a sedimentů na pláži nebo pobřeží. Dešťové epizody zvyšují množství E. coli...
|
|
|
Detekce a monitoring potenciálně toxických sinicových lipopeptidů
BÁRTOVÁ, Marie
Cílem práce bylo designování a optimalizace PCR primerů pro detekci potenciálních sinicových producentů cytotoxických lipopeptidů puwainaphycinů a minutissamidů v environmentálních vzorcích. Na základě předchozích dat byly testovány vzorky ze dvou různých lokalit. První sada odebraných vzorků se skládala ze sinicových půdních biofilmů z pastvin ovcí, postižených onemocněním Alveld v Norsku. Druhá část vzorků obsahuje vzorky planktonních sinicových květů v CHKO Třeboňsko a okolí. Pro hodnocení přítomnosti lipopeptidů sinic byly použity tři různé postupy: mikroskopie, PCR s navrženými primery a analýza kapalinovou chromatografií - hmotnostní spektrometrií. Výsledky této studie potvrdily specificitu nově navržených PCR primerů. Na obou testovaných lokalitách byla prokázána přítomnost producentů puwainaphycinů / minutissamidů.
|
|
|
Vliv odběrového místa na hygienicky významné ukazatele kvality vody v přírodních koupalištích
Zelinková, Myra ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Popovský, Jiří (oponent)
V této práci jsem se zabývala vlivem odběrového místa na indikátory jakosti vody v přírodních koupalištích (Hostivařská přehrada, rybník Šeberák a Vyžlovský rybník). Zjistila jsem, že odběrová místa u hygienicky významných druhů fytoplanktonu (sinic) mohou být z hlediska jakosti vody odlišná především v případě, kdy se v nádrži vyskytují sinice, které tvoří vodní květ. Povrchový vodní květ může být přesouván vlivem povětrnostních podmínek na závětrnou stranu nádrže (Microcystis sp.). Na vodní květ Aphanizomenon flos-aquae, který se vznáší ve vodním sloupci, může mít vliv vítr a vodní proud (který je zčásti také větrem ovlivněn). U dominující vláknité sinice Planktothrix agardhii, která vodní květ netvoří, je koncentrace chl-a i počtu buněk této sinice na jednotlivých odběrových místech vyrovnaný, i když koncentrace chlorofylu-a se pohybuje okolo 200 g.l-1 . Microcystis sp. a Scenedesmus sp. v eutrofních podmínkách spolu přežívají v kompetici. Jakost vody z hlediska mikrobiologického se také může lišit v rámci jednotlivých odběrových míst i ve vzdálenosti kratší než 100 m. Vliv na mikrobiální znečištění mohou mít koupající se lidé, vodní ptáci, hospodářská zvířata, pravděpodobně uvolňování mikroorganismů z písku, bahna a sedimentů na pláži nebo pobřeží. Dešťové epizody zvyšují množství E. coli...
|
|
|
STUDIUM FAKTORŮ, OVLIVŇUJÍCÍCH ROZVOJ "VODNÍHO KVĚTU" VE VODNÍ NÁDRŽI SEČ
Forczek, Sándor ; Holík, Josef ; Rederer, L. ; Koza, V.
V této práci jsme sledovali řadu parametrů, které mají vliv na rozvoj vodního květu na nádrži Seč.\nMezi sledované parametry, které ovlivňují dynamický vývoj populace sinic a řas, patří především\nklimatické podmínky v daném roce (teplota vzduchu a množství srážek, množství dopadajícího\nsvětla), teplotní stratifikace vody, koncentrace kyslíku, celkového fosforu a fosfátů, koncentrace\nrůzných forem dusíku, množství organických látek, zákal a nezanedbatelnou úlohu má druhová\nčetnost a rozmanitost fytoplanktonu i zooplanktonu.\nV letech 2012 až 2014 nedošlo v letních měsících k masivnímu kvetení vody, nicméně pomocí\nnaměřených fyzikálních, chemických a biologických údajů jsme hodnotili rozvoj populaci sinic a\nřas. K pochopení tvorby vodního květu, predikci rozvoje a k možnostem jejího potlačení je nutno\npřihlížet k populačně dynamickým faktorům, ovlivňujícím přemnožení sinic.
|
|
|
Metody omezení nadměrného rozvoje fytoplanktonu
CHADTOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled metod boje proti nadměrnému rozvoji fytoplanktonu. Práce také zahrnuje kritické zhodnocení použitelnosti, úspěšnosti a rizik těchto metod. Metody boje proti rozvoji nadměrné biomasy sinic a řas lze rozdělit na přímé a nepřímé. Zatímco metody přímé působí přímo proti fytoplanktonu, metody nepřímé jsou založeny většinou na snížení množství živin dostupných pro růst fytoplanktonu. Obě tyto metody lze dále rozdělit na biologické, fyzikálně-mechanické a chemické. Mezi přímé metody fyzikálně-mechanické patří ultrazvuk a proplachovaní a ředění, metody přímé chemické zahrnují použití algicidů, koagulantů či flokulantů. Metody přímé biologické jsou speciálně rozděleny na principu parazitismu (viry, baktérie a houby), konkurence (řasy), alelopatie (extrakty z vyšších rostlin), predace (prvoci a býložravé ryby). Mezi metody nepřímé mechanické patří těžba a překrývání sedimentu. Chemickými metodami se rozumí vazba živin do nerozpustných sloučenin v sedimentu a biologickými využití společenstev bakterií pro mineralizaci sedimentů. V dalších částech práce se věnuji charakteristice řas a sinic a také faktorům ovlivňujícím vznik a vývoj vodního květu. V této části práce se zaměřuji hlavně na sinice, jejich toxiny a vliv, který mají na jednotlivé složky vodních ekosystému.
|
|
|
Změny kvality vody v koupalištích ve volné přírodě a v koupacích oblastech v průběhu letní sezóny
MARŠÁLKOVÁ, Alena
Dobrá kvalita vody ke koupání je stále významnejší faktor, podle kterého si vybíráme letní dovolenou, místo víkendového pobytu nebo cíl výletu. V Ceské republice lze vody ke koupání rozdelit dle zákonného statutu na koupalište ve volné prírode, povrchové vody využívané ke koupání (tzv. koupací oblasti), ostatní vodní plochy nebo koupalište umelá. V diplomové práci jsem se zabývala pouze koupališti ve volné prírode a koupacími oblastmi. Rozdíl mezi nimi spocívá v tom, že koupalište ve volné prírode má svého provozovatele, který sleduje jakost vody a zabezpecuje další služby na brehu. Obvykle je zde vybíráno vstupné. Koupací oblasti nemají žádného provozovatele a sledováními jakosti vody jsou povereny príslušné krajské hygienické stanice. V Ceské republice je v soucasné dobe pravidelne, každou koupací sezónu, sledováno 188 koupališt ve volné prírode a koupacích oblastí. Pro svuj výzkum jsem vybrala ctyri lokality z kraje Jihomoravského a ctyri z kraje Jihoceského. Ke každé z techto osmi lokalit jsem shromáždila výsledky laboratorních analýz vcetne kategorií jakosti vody za koupací sezóny posledních peti let, tedy od roku 2005. Pomocí techto získaných dat jsem posuzovala vývoj kvality vody jak v prubehu koupací sezóny roku 2009, tak její vývoj v posledních peti letech. Na základe jednotlivých kategorií jakosti vody jsem se také pokusila o srovnání kvality vody v Jihomoravském a Jihoceském kraji a také o srovnání kvality vody mezi jednotlivými odberovými místy jedné lokality. Posledním zámerem bylo zhodnocení nekterých opatrení a zákroku za úcelem zlepšení kvality vody. Zde jsem se zamerila zejména na rybník Olšovec v Jihomoravském kraji a VN Orlík v Jihoceském kraji. Z výsledku vyplývá, že zmeny kvality vody v prubehu koupací sezóny 2009 ani v prubehu posledních peti let nejsou nijak markantní. Výraznejší výkyvy v kvalite vody byly zaznamenány pouze u nekterých lokalit v prubehu koupací sezóny 2007. Ani mezi jednotlivými kraji nebyly v kvalite vody zjišteny významné rozdíly. Podíl jednotlivých kategorií jakosti vody se mezi temito dvema kraji nelišil o více jak o 4%. Dá se tedy ríci, že kvalita vody ve vybraných lokalitách Jihomoravského a Jihoceského kraje je srovnatelná. Co se týce nekterých zákroku a opatrení provádených za úcelem zlepšení kvality vody, je duležité zamerit pozornost také na širší okolí dané lokality, protože práve to muže být casto zdrojem látek zhoršujících kvalitu vody.
|
|
| |
host ::
RSS.